V Hoi An jsme strávili jen dvě noci, tedy jeden celý den. Valnou část toho dne jsme, po předchozích dvou dnech v sedle skůtru a lození po Marble mountain v Da Nangu, sprostě prozevlovali u bazénu.

K večeru jsme se vydali na pochůzku po tomto městečku, jehož centrum je chráněné UNESCO a které patří do každého vietnamského bucket listu. Centrum je přelidněné turisty, trochu kýčovité a každopádně předražené.
Zajímavé je, že se nějakým způsobem snaží vybírat tam na některých místech vstup (do normálních ulic, kde žijí lidé!), ale to jen na hlavních “tazích”. Takhle jsme obešli např. tzv Japanese Bridge, můstek, za který vybírají vstup 120kč, což je na Vietnam nepředstavitelná pálka. Stačí ale místo na můstek zamířit pár metrů k řece, jít podél ní asi tak 100m, zahnout opět doprava uličkou úzkou cca metr (jde to podle navigace :), a ocitnete se na druhé straně mostu. Z této strany ho pak můžete normálně projít a vstup nikdo nechce. Vietnamci totiž čekají, že většina turistů tam bude nahnána průvodci z té “správné” strany a rejžujou na tom.

Stavili jsme se taky ve vyhlášeném bistru na “nejlepší Bahn Mi na světě“.
Celkově jsme v Asii navštívili tři místa, kde slavný kuchař Anthony Bourdain pojedl, a obecně to v žádném není taková pecka, aby si zasloužilo tolik pozornosti. Business ale svým pořadem zajistil provozovatelům těchto dříve rodinných stánků, nyní manufaktur s 200% přirážkou a početným personálem, na generace dopředu.
Bahn Mi jsme měli lepší v Hue, za 10kč v obyčejném stánku u silnice na předměstí.
Zde za 25kč bagetka v pohodě, je prostě taková trochu “jiná”. Jejich tajná ingredience je totiž sýr Veselá Kráva. Ano. Mazací, chemickej sejra. A turisti tam stojej frontu a můžou jim urvat ruce.

Video je tentokrát krátké, stejně jako náš pobyt v Hoi An.